PORTugalskO 2012: Guláš a bramboráky :-)

Jelikož se nám čas v Portu začíná zkracovat...začínáme finišovat s prací v labu (alespoň si to myslíme), loučíme se s lidma, co odjíždějí, a snažíme si ještě užít Porto :-)

V pondělí jsem nepracovala...teda, nejdřív jsem šla s Raduem a dalšíma lidičkama na oběd (Radu odlítal někdy odpoledne), tak jsme si dali Francesinhu - já teda se Zuzkou na půl :-) a byla jsem tak hladová (mandarinka k snídani nejní dost), že to bylo snad poprvé, co jsem svoji půlku s hranolkama snědla celou :-D

Po obědě jsem měla smluvenou schůzku s Joelem (kdo zapomněl, tak to je ten můj portugalský kolega, co se mnou (spolu)pracoval) :-D totiž...bylo nutné předat mu moje plus mínus tři měsíce práce, u který nebyl :-) takže nám to zabralo skoro 2 hodinky. Nejdřív jsem zrekapitulovala všechnu práci, kterou jsme a pak jsem udělala :-) potom přišly na řadu supr trupr excely s grafíkama a kalibračkama a všema výsledkama :-) pak postupy jak jsem co počítala a nakonec supr-trupr výsledkové tabulky :-D pochopil, že aby to všecko zpracoval a mohl pokračovat dál, bude si to muset všecko projít :-) a v případě nejasností mejlovat Lůce v angličtině :-D no tak uvidíme, třeba se ještě ozve :-)

Než jsem se vydala domů, šla jsem ještě s Eliškou (co jsme spolu chodili tančit) na kafčo a nejlepší Eclairs v Portu :-) Eliška odlítá ve středu ráno dom...tak jsme se nasladili na další dva dny dopředu :-) budu muset zajet do Olomouce na náfštěvu ;-)

Úterý bylo pracovní, kalibrovala jsem celý den :-) a nic spešl se asi ani nepřihodilo :-)

Ve středu jsem se probudila a zjistila jsem, že nejsem ve stavu práce schopnosti a že budu potřebovat zůstat doma - tak jsem volala Celii, že nedorazím... Spala jsem skoro celý den...bolela mě hlávka a celej člověk...začla jsem tak divně pochrchlávat - asi portugalský bacil :-( no to se mi teď ke konci zas tak moc nehodí, že!

Tím spíš, když došlo k realizaci mého nápadu - koupit lahev (dvě, tři) vína a vyrazit se pokochat nočním výhledem na Ribeiru a řeku :-) tak nakonec všici šli a Lůca zůstala doma v posteli :-( během popíjení (tuším že někde kolem náměstí Carlos Alberto) vznikl v českých hlavičkách super nápad - v sobotu se sejdem u Zuzky a spácháme bramboráky a guláš :-) každý pobere zbytky co má doma a nějak to dopadne :-)

Přikládám odkaz na fotky z nočního Porta, které fotil náš pan profesor Štaud z farmakologie (kterého s malou Lůcou od první přednášky tajně milujeme) a které jsem našla tak nějak náhodou :-) P.S. doporučuju prohlédnout i další foto ;-)

Ve čtvrtek mi bylo stejně na prd, ale odpolko jsem se vydala za Celií prodiskutovat výsledky (poslala jsem je napřed mejlem, takže na mě už byla připravená) :-)

V pátek jsem se cítila líp, tak jsem si řekla že vyrazím do školy a připravím si alespoň roztoky poslední membrány, kterou tady budu měřit :-) tak vyrazím na bus...a bus nepřijel! Byl tam ještě jeden kluk a došla i paní s kloučkem...tak jak čekáme, najednou jde kolem takový portugalský děda a něco mi říká :-) tak se mu svoji supr portugalštinou omluvím, že nemluvím portugalsky. Pánovi to ale nezabrání v tom, aby mluvil dál - chytla jsem jen "autocarro" (autobus) a "amanhã" (zítra) :-) a páč jsem holka bystrá, napadlo mě, jestli se portugalcům zas nechce pracovat a neřekli si: "Pojďme udělat další stávku!" :-D

Tak volám Celii a ptám se, jestli náhodou o tom něco neví - a věděla :-D ráno v rádiu slyšela, že zase stávkujou a dneska žádný autobusy nepojedou :-) takže do školy se nedostanu, pokud si neudělám 45 minutovou procházku pěšky tam a další zpátky - a to si teda kvůli hodině práce neudělám :-D tak jsem zůstala doma... :-)

Tím se i změnily plány na večer - totiž večer byla v plánu Farewell Erasmus ByeBye party...ale jít pěšky do centra? No nevím nevím :-) hlavně být ready zítra na bramboráky! Ještě v 9 večer jsem si myslela, že nikam nejdu...pak jsem si psala s Mitchem a zjistili jsme, že bydlí kousek ode mě (cca 15 minut) a můžem se sejít na půli cesty a druhou půli k Zuzce (dalších cca 15 minut) dojít spolu :-) no a poslední štreku (dalších cca 15 minut) můžem už jít všichni tři :-D tak to by asi šlo :-)

Tak se zrodil plán...já si sbalila saky paky (rozuměj spacák k Zuzce, abych zas nešla pěšky dom, věci na převlečení, pyžamko a kartáček) a samozdřejmě lahvinku bílého, co jsem měla koupenou na tu středeční Ribeiru, kam jsem nakonec nešla... :-)

Cestou jsem zjistila, že Mitch pije sedmý pivčo (tady mají jen ty dvoudecky bo třetinky) a osmý má v kapse :-D tak jsem si otevřela to víno, abych jako nebyla pozadu :-D Zuzka už nás čekala a dokonce měla otevřenou svoji vinnou láhev :-D abych jí nenaprskala nějaký bacily, což je zodpovědné ;-) tak jsme se vyrazili potkat ještě s Romanem na Náměstí republiky, který je od Zuzky hrozně do kopce :-D

Páč jsme byli ve městě moc brzo (kolem půlnoci), dopili jsme vínko (takže Lůca začla být po 3 dnech nemoci celkem dobráááá), Roman si potřeboval v Breyneru vyzvednout peníze za zrušený výlet do Maroka, tak vyrazil, a Zuza by si dala něco dobrého - tak jsme taky vyrazili na tapas a colu do 77 :-)

Nakonec jsme se na ByeBye párty přece jenom dostali :-) a z této párty mám já svoji první alko-stórku z Porta :-) co se ftipnosti týče, rozhodně netrumfnu Maroše nebo Mitche, ale pro mě to byl závažný problém ;-) totiž...jsme přišli a já jsem byla již společensky unavená (přece jen mi nebylo poslední dny uplně ejchuchu a vínko udělalo své) tak jsem si uklízela lísteček od bundy do kabelky, abych ho někde nevytratila, když jsem měla blbý kapsy u kalhot...a šli jsme tančit :-) no a někdy v tom okamžiku tuším, že jsem ho ztratila :-D to jsem ale samozdřejmě zjistila cca o 3 hodinky později, když jsem procitla a řešili jsme, že asi vyrazíme dom :-D už jsem měla popsané tríčo (teda né tak hezky jako Romča) i vzkazy v notýsku - jo a dostala jsem jedinou propisku, která vytekla, takže jsem byla jak to prase :-D ještě bych málem zapomněla, že kluci si z toho udělali "hunting party" a Roman krom super trika měl i super ruku s telefonním číslem na Annu ze Španělska - bohužel, stále neodpověděla... :-)

Mitch, Lucka, Glauber

Romanovo tríčo :-)

Abych se vrátila k té stórce...šla jsem zkusit slečnu do šatny (byly tam dvě, blondína a brunetka, anglicky mluvily obě dost mizerně), že jsem ztratila lísteček a co se s tím dá jako dělat - tak mi slečna řekla, že musím vydržet do konce párty a nebo si pro ní přijít zítra před další párty (a mrknout se co zbylo) - no nepotěšila mě :-(

Tak jsme se vrátili zpátky, postěžovala jsem si klukům, chvíli jsme ještě tančili - zase pěkně hráli...a šla jsem slečnu zkusit znova :-) totiž představa, že půjdu domů v tílku a šátku, mě dost vyděsila (vzhledem k mojemu zdravotnímu stavu) a navíc Mitch si dával bundu do šatny se mnou, takže jsme skoukli jeho číslo a vyrazili :-) už tam nebyla taková fronta...ale slečna blondína se mnou nechtěla vubec mluvit (možná mi jenom nerozuměla, nevím) a druhá slečna tam lovila nějaký uplně vopilý slečně bundu z hromady...pak si ji šla ta opilá slečna vyhrabat sama a celá šťastná odešla dom :-)

Tak jsem po třetí mlela, že jsem ztratila lísteček, ale že kamarád tu byl se mnou a že on má 22 tak že já bych měla mít 23, páč jsem si sem dávala bundu po něm a že mám v kapse bundy kartičku, kterou může zkontrolovat :-) tak slečna jaký že je to číslo...23 řikám...tak jde, vytáhne 23 a tam nějaký zelený kabát... SAKRA! Děs v očích a řikám, že to není ona...ale hned za ní vykukovala moje softshellka...tak jsem se opravila na 24 :-) modrá, v pravé kapse je kartička...tak ju slečna nakonec vzala, v kapse našla kartičku na bus...já z kabelky vytahla další kartičku, slečna zjistila že nekecám, páč na obou je moje jméno i fotka a nakonec mi tu bundu dala...to sakra nebyl takový problém, né? :-) možná kdybych byla na mol jak ta slečna přede mnou, bylo by to jednodušší - já jsem ale vystřízlivěla celkem fofrem když jsem zjistila, že možná domů půjdu bez bundy :-)

V sobotu jsem se probudila...a zjistila jsem, že nemůžu vůbec mluvit :-) můj hlas nejspíš zůstal někde venku cestou domů...když jsem nadávala na tu blonďatou pizdu z šatny :-D a protože bylo krásně, odjela jsem od Zuzky dom, dala si sprchu a oběd a zase vyrazila do města, páč jsme šli na procházku :-) a teď konečně zase foto :-)

Odpočinková křesílka na náměstí Carlos Alberto, kde bylo spousta stánečků a repro hudba :-)

Jardim d´Cordoaria :-)

Konečně foto s těma pánama! :-D

Podrbkat pleš a jde se dál :-)

Pokračovali jsme skoro temnýma uličkama až jsme došli až k řece a podél ní na Ribeiru. To je vážně krásný místo, bude se mi stejskat :-)

Sé katedrála :-)

Most Luise I. od pana Eifella :-)

Cabeleiros

Když jsme se dostatečně pokochali, vyrazili jsme po schodech od řeky nahoru k Sé katedrále (kdo by řekl, že s rýmičkou bude člověk tak funět) :-) a cestou jsme narazili na rozkvetlý parčík - já bych řekla, že to byly magnolky ;-)

Kluci si prostě vlezli před barák a čutali s mičudou :-)

Holt stavbě musí občas i něco ustoupit... :-)

Jaro je tuuuuuu :-)

Po vršku mostu Luise I., kde jezdí metro, jsme se prošli na druhou stranu řeky, abychom se pokochali výhledem ještě i tam :-)

Porto, Ribeira :-) z mostu zleva :-)

Porto na druhé straně :-) z mostu z prava :-)

A nakonec jsme to vzali přes Aliados na nejlepčí Eclairs a kafčo :-) během toho, co jsme se slunili na zahrádce a cpali se, přišel mrak a sprchlo a dokonce byla i duha :-)

Somewhere, over the rainbow...

Cestou k Zuzce jsme nakoupili vše zbylé a potřebné na bramboráky a guláš :-) sraz byl na 6, děcka postupně dorazili mezi 6 a 8 :-) já jsem se prohlásila za šéfkuchaře a to znamenalo, že jsem všecky ostatní šéfovala :-D když došli první pomocníci, měli jsme už oškrabaný a nastrouhaný slovy tři kila brambor na bramboráky :-) postupně se dokrájelo kilo cibule a něco přes kilo hovězího a vepřového masa na guláš :-) a taky 2 paličky česneku (páč česneku nejní nikdy dost!) :-)

No a tak jsme se do toho pustili - těsto na bramboráky už bylo hotový, tak došla řada na guláš :-) 2 hrnce...olej a osmahnout cibulku...česnek...maso...koření...hlavně nespálit papriku!!! Zalít a zavřít, nechat vařit a vyvařit do měkka :-) no, pokličku jsme měli jenom jednu, takže jsme vymysleli zlepšovák - plitký talíř :-) no koho by napadlo, že si zrovna šéfkuchař opaří celou ruku, když začně talíř na hrnci tančit :-D takže zbytek večera jsem vařila s pytlíkem s ledovýma kostkama na ruce :-) naštěstí to nebyla levá :-D

Czech team: Věrka, Lucka, Zuzka, Lucka :-)

Během toho, co se nám vařil guláš, jsme smažili bramboráky - no chvilku to dá, než 3 kila usmažíte...ale kromě hladovýho Francesca to čekání nikomu zas tak moc nevadilo :-)

Verinha (CZ), Francesco (Itálie)

Monica (Španělsko), Mitch (Německo), Zuzka (CZ), Patricia (Španělsko)

Zuzka, Monica, Francesco, Lucka (CZ), Roman (CZ), Patricia, Dan (CZ)

Dan, Lucka, Roman

Všecko se nakonec podařilo - kráva i prase se uvařilo :-D guláš se fakticky povedl a taky chutnal :-) no a s plným břuchama nám bylo parádně :-)

Boj o jeden z posledních bramboráků :-)

Jelikož bylo celkem brzo (kolem 11), rozhodli jsme se zůstat u Zuzky, dopít co jsme měli v lednici a mrazáku a pak třebas vyrazit do města :-) nakonec jsme zkoušeli supr picí hru "Sedm" :-) určo to znáte...sedí se dokola, začne se počítat 1-2-3-4 atd. Když se dojde k číslu 7 a nebo k jeho násobkům (14,21) ale i k číslům, který 7 obsahujou (17, 27) tak se místo toho tleskne / řekne jiné slovo / cokoliv ... pokud to zvořete, pijete :-) vytunili jsme to tím, že když byla "Barbara Streissand" místo "7" změnil se směr, ve kterém se počítalo...no, dalo nám to zabrat...nedostali jsme se přes 35 :-D

Nakonec jsme vyrazili i do města, ale páč jsme nenašli žádné místo, kde by se nám líbilo, jela jsem ve 3 dom :-) asi jak jsme se najedli a vykydli brzo, už s náma nic nebylo :-D

V neděli jsme se vyspali do růžova a protože bylo zase krásně, vyrazili jsme se Zuzkou a Romanem zase na procházku - tentokrát do Serralves :-) o tom už jsem jednou psala - muzeum moderního umění (mimochodem, mají tam pořád tu výstavu, co jsem moc nepobrala), růžová vila a park :-) a vypadalo to, že jaro už je vážně tady!!!