Spíše pracovní týden :-)

Jelikož tento týden byl spíše pracovní, prolítnu to den po dni :-)

V pondělí dopolko jsem začala s kalibrací nových membrán a odpoledne za pomoci Celie jsme dodělali naše nová miminka (rozuměj nově připravené elektrody) :-) bylo potřeba zafixovat kablík uvnitř trubičky, na konce kablíků přidat koncovky (abych je mohla spojit s měřidlama) a šmirglem obrousit grafit až byla eletroda krásně čistá a připravená na nanesení membrán :-) tuhle práci jsem skončila kolem 6 večer...

Elektrody připravené na nanesení membrán :-)

Během dne jsem ještě potřebovala skáknout na poštu a poslat nějaké papíry do Čech - no to zas bylo ftipné :-) jako všude v Portugalsku jsem si vzala lísteček a šla čekat - naštěstí nebyla frontička tak veliká :-) když jsem se dostala k okýnku, dozvěděla jsem se že se mnou poštovní pán nebude hovořit anglicky - nevadí, měla jsem v záloze připravená portugalská slovíčka "envelope" a "marcar" :-D no nakonec pochopil co po něm chci, dal mi obálku a nic dalšího mi nepověděl - tak jsem poděkovala a šla to nadepsat - jenže co teď? Na obálce bylo několik variant známek - portugalská, international a express :-) portugalské (a pod tím i anglické) nápisy mi moc nepomohli, tak jsem se rozhlídla a hledala anglicky mluvícího člověka :-) mezi babičkama jsem našla jednoho mladého muže, který anglicky hovořil a tak jsem mu vysvětlila že nevím, jestli je potřeba ještě něco k té obálce (formát A4 za 4 eura) abych to poslala a že se mnou u přepážky nehovořil nikdo anglicky :-) taky z toho byl trochu zmaten ale jelikož zrovna stál frontu s lístečkem, tak mi řekl že mě vezme s sebou k okýnku a že se zeptá - nakonec na to paní pošťačka dala jen razítko a bylo to :-) a do Čech to dorazilo uúsěšně za pár dní ;-)

Večer jsme vyrazili na jedno pívo na Piolho, kde jsme si dali Sommersby Apple Cider - tohle mi moc chutná :-D a pak jsme pokračovali na Ribeiru - byli jsme tady brzo, kolem 11, takže tu nebylo moc lidí a bary zrovna otvíraly :-) ale ten výhled je supr trupr. Tak jsme si k němu dali kbelíček Black vodky s džusem a bylo nám fajn :-) Míra řikal, že to nejsou půllitříky jak jsem tvrdila, ale že jsou to snad sedmičky :-D no tak nevím, ale vysvětlovalo by to některá úterní rána na počátku našeho pobytu tady :-)

V úterý jsem opět kalibrovala a během toho jsem si na krásné nové elektrody nakapala další roztoky nových membrán, abych mohla ve středu pokračovat :-) večer jsme byli domluvení na společnou véču u Zuzky - tak jsem měla vařící odpoledne, páč jsem došla včas dom :-D udělala jsem nám obědy na středu a čtvrtek a k Zuzce jsem uvařila kotel brokolicové polívky podle receptu od ženy Lůci a musím říct, že měla fakt úspěch :-) tak to byl jeden z posledních večerů s naší rodinou (Javier, Radu) ale o tom později... :-)

Digestoř, elektrody a roztoky membrán k nakapání :-)

Nevím proč, ale nenahraje se fotka na stojáka :-(

 Středa byla opět kalibrační den :-) a jelikož můžu používat 2 míchačky, tak na jednom přístroji měřím a vedle si elektrody umývám, tudíž díky kontinuální práci jsem obědvala skoro ve 3 odpolko :-) ale zas jsem to celkem pěkně stihla změřit a nakonec to byla klika, páč ještě dorazila Elizabeth a Renato a to už bychom se na přístrojích fakt nevlezli :-(

Kalibrační zařízení :-)

 Večer jsem měla další hodinu tančení - nebyla jsem jediná, kdo kvůli stávce minulý týden chyběl, takže jsme zopakovali co jsme zapomněli za těch 14 dní a naučili se zase o pár nových kreací víc :-)

Ve čtvrtek jsem pro velký úspěch opět kalibrovala, tentokrát "dlouhé měření" abych si mohla spočítat detekční limity elektrod. Během dne mi Celia poslala finální tabulku, abych viděla jak by měla vypadat, kterou bych ze všech těch svojich výsledků měla taky vytvořit :-) no bude to ještě sranda...

Odpoledne se objevil Joel, dokonce tentokrát zůstal a udělal nějaká měření :-) ale nejspíš jenom proto, že čekal na nějakého kamaráda, který mu měl vrátit učebnice... Poslední dobou pracuju sama (na druhou stranu si práci zorganizuju jak jsem zvyklá a nemusím nikde na nikoho čekat že) a výsledky mu už neposílám :-) zatím žádná odezva, tak uvidíme později...

V pátek jsem dokalibrovala a začala počítat - tím začala další fáze prohlubování našeho vztahu s panem excelem :-) no, dohovořit se o aritmetickém průměru a směrodatné odchylce s Celií nebylo tak težké, jako najít je v českém excelu, když jste to nikdy předtím nemuseli použít :-D proklikala jsem co šlo a nakonec jsem mohla svoje tabulky rozšířit o průměry a odchylky :-)

No rozšířit není to správné slovo - nejdřív jsem si musela tabulky přeorganizovat tak, abych ve sloupečkách měla jenom hodnoty, ze kterých už se mi to pak spočítá :-) tak jsem to dodělávala do 11 večer - ještě že Míra teď má pořád co dělat...

Aby toho nebylo málo, pánové z IT oddělení se začali vrtat ve skříni s kablíkama - mám to hned na chodbě vedle dveří, takže na ně vidím :-) ne chodbě bylo plno kabelů, takže když chtěl člověk projít musel hledat kam šlápnout, a internet nešel - nevadí, mělo by to být v cajku příští týden ;-)

Domů jsem přišla pozdě a jelikož se to nikomu z family moc nehodilo, naplánovaný Sushi večer se odložil na sobotu :-)

V sobotu ráno jsme se vzbudili a hrozně lilo - tak jsme nevstávali moc brzo :-) pak jsme zjistili, že není co k snídani, tak byli palačinky :-) kolem poledne se počasí umoudřilo (alespoň to tak chvíli vypadalo) tak jsme se vydali do města :-) ještě že jsme odjeli, páč když jsme seděli v busu začalo zase hrozně pršet a to by mě teda nikdo nikam už nedostal :-D

Zjistili jsme, že Palác do Bolsao je dnes pro veřejnost zavřený, páč se tam koná nějaká kulinářská akce :-) tak jsme sešli k řece, kde jsme zjistili, že jedna jízda tramvají stojí 2,50 - tak jsme se rozhodli že půjdem pěšky a tramvají třeby jindy - až bude hezčejc :-) Míra se totiž rozhodl, že se dostaneme do rybářské vesničky na druhé straně řeky. V Lonely Planet jsme se dočetli, že by sem měl jezdit přívoz, tak jsme se ho vydali hledat :-)

Cestou jsme potkali muzeum tramvají, tak jsme tam zašli - byl tam velice "příjemný" pán u vstupenek :-) asi je tam dlouho sám a nikdo mu tam moc nechodí, proto byl takový smutný... Prohlídli jsme si zrekonstruované tramvaje a já jsem si i přečetla anglický výklad. Teď v Portu jezdí už jenom 3 tramvaje, které vozí turisty. Nahradili je troleje a autobusy, protože jsou rychlejší, a lidi na nich nejezdí na černo zvenčí :-D

Drezína :-)

A nakonec jsme objevili i přívoz - taková lodička s veselým panem kapitánem, co mi nevěřil, že nemluvím portugalsky, když ho pěkně pozdravím, poděkuju a rozumím že chce 2 eura za 2 lístky :-D no, na druhou stranu jsme se dostali, tak to bylo hlavní :-) a dokonce i přestalo pršet, takže paráda :-)

Přívoz :-)

Druhá strana řeky :-)

Na druhé straně je malý přístav a rybářské loďky a takové ty buňky bydlící :-) a potkali jsme tam i prádelnu - nejdřív jsem si myslela, že tam ty paní dělají něco s rybama, ale bylo mi divný přoč jim venku visí prádlo :-D no a později mě Lukáš utvrdil v tom, že to opravdu prádelna byla :-)

Chtěli jsme dojít ke kostelu bo co to bylo vidět z druhé strany řeky - no došli jsme, ale nebyl to kostel...byla to zřícenina baráku, kolem které byl betonovej plot a na tom ohromným pozemku bylo spousta hlíny - dokonce jedna palma byla zasypaná skoro po vrch... No velice zvláštní architektonické dílo :-D

 
Nakonec jsme došli i k oceánu - kolem pláží jsou přírodní rezervace kvůli ptákům, co tam žijou - asi byli zrovna někde ve vzduchu, páč jsme jich tam moc neviděli... :-) ale byly veliký vlny, tak to bylo pěkné pokoukání :-) já jsem ještě Martičce posbírala pár kamínků a mušliček a pokračovali jsme dál - tentokrát jsme hledali autobusovou zastávku - a našli moji rádcové, našli. A autobus nám jel na Casa da Músicu takže supr trupr - je to asi 10 minutek chůze od Zuzky, kde jsme měli být večer na sushi :-)

Nakonec jsme se cestou ještě zastavili na kafčo a koblih - tady mají takový hrozně dobrý :-D a pak jsme šli se Zuzkou nakoupit věci na sushi a už u ní s lahví (dvěma, třema) vínka zůstali :-) měli jsme to celé i s přípravou a někteří si to i zkusili umotat :-) mě osobně nejvíc děsil ten syrový losos...

Dokonce i s hodinovým zpožděním, které kluci (Javi a Radu) měli jsme se nakonec všichni sešli a po fázi nákupu a přípravy přišla fáze večeření :-) nó, asi takhle - vegetariánské sushi jsem zvládla, ale to s rybou, to vážně néééé - ta ryba je tam hrozně cejtit a když si u toho uvědomím, že je syrová...no, nebylo to špatné, ale asi nebudu sushi favorit :-)

Poslední úsměv před první ochutnávkou :-)

 A jelikož jsme byli za celý den uťapaní a po véči i lehce společensky znavení, vyrazili jsme místo na párty domů :-) dokonce i Zuza prohlásila, že jsme jak po 20 letech manželství - asi bychom se nad tím měli zamyslet... :-D

Neděli jsme měli opět pracovní - venku stejně bylo hnusně ;-) já (protože jsem trubička) jsem musela přepočítat to, co jsem spočítala v pátek (do vzorce se mi vloudily jedny závorky navíc) a Míra se rozčiloval s úpravou nějaké smlouvy, kterou se chystal podepsat...

Večer jsme se skoukli film Zodiac a Míra z toho měl divoké sny... :-)

Odpočinkový víkend :-)

Mám sbalený kufr a ve škole funguje internet tak můžu konečně začít dohánět restíky během měření :-) vytunila jsem si pracovní místo :-) s otáčecí židlí je to paráda :-D během toho co se vám ustaluje měřený potenciál můžete si na FB přečíst, co je nového a nebo píšete blog a nebo si do tabulek přepisujete hodnoty z předešlých měření a vypreparujete grafíky a připravíte další tabulky z tabulek a jste uplně supr výkonní :-D každopádně to šetří čas a kdo šetří ten má za tři :-)

Poslední příspěvek skončil v pátek 16. listopadu, když jsem přišla nasraná z labu :-) a tak jsme si udělali poklidný víkend v Portu a okolí :-)

V sobotu jsme vyrazili do Bragy - asi 50 km od Porta, směr sever :-) Braga je 3. největší město Portugalska na severu v provincii Minho. Najdete zde spoustu kostelů, asi nejslavnější z nich je Bom Jesus do Monte. Ale popořadě - z Porta jsme vyrazili vlakem z nádraží Sao Bento, u kterého je vstupní hala plná obrazů z typických modrých kachlíků - azulejos. Cesta trvala asi hodinku a půl a stála 6 euro zpáteční :-)

V Braze jsme se prošli po městě - pár kostelů a náměstí, objevili jsme i McDonald uprostřed pěší zóny :-) jedna zvláštní věc tady v kostelích - pokud chcete "zapálit" svíčku, stačí jen vhodit drobné :-)

Protože podle Lonely planet je Bom Jesus do Monte 5 km od centra - kostel jsme viděli - tak se Míra rozhodl, že tam dojdeme pěšky :-) Mě se to teda moc nelíbilo a nechtělo se mi, ale nakonec jsme tam došli :-) cestou stále do kopce jsme potkali hospůdku - chtěli jsme si dát polívku, ale tu neměli (i přes to že ji na tabuli venku měli napsanou) tak jsme si dali kafčo a v děšti (nejdřív jen tak mrňalo, pak začlo poprchávat a když jsme se dostali ke kostelu tak už solidně lilo) pokračovali dál :-)

A došli jsme - první část schodiště je jakoby křížová cesta, takovým lesíkem od kapličky ke kapličce.

Druhá část schodiště "barokní zik-zak" je věnovaná 5 smyslům - zrak, sluch, čich, chuť a hmat tu mají svou fontánu :-)

 Jo a musím si postěžovat - né že by Míra řekl "Pojď Luci, tady Ti udělám pěknou fotku!" ale většinou říká "Luci, mohla by jsi ještě kousek uhnout?" :-)

Na vrchu kopce kromě barokního kostela (kde byla zrovna svatba) najdete i takovou jeskyni s jezírkem a lavičkama na vrchu, pár stánků a nějaké hotely trochu dál v okolí :-) z terásky byl krásný výhled na Bragu (škoda jen, že tak lilo :-D ). Pokud jste unavení, můžete se nechat vyvést a svést historickou lanovkou, která jezdí na vodu - v horní stanici se voda napustí do nádrže v podvozku vagónu a dole se zase vypustí :-)

 Zpátky do města už jsme se (naštěstí) vrátili autobusem :-) ještě jsme se prošli po městě - na jedom náměstí byla jakási politická předváděčka a dost lidí :-) my jsme si nakonec koupili sváču v obchodě a cestou na nádraží našli ještě jednu schovanou zahradu - škoda že jsme tam nedošli před západem slunce...

Zpátky jsme dojeli opět vlakem, kde jsme potkali Terku a její kamarádky z Lisabonu, co se přijeli podívat do Porta :-) chvilka české konverzace a pak schrupnutí ve vlaku...

Večer jsem s holkama vyrazila do kina - na poslední díl Stmívání :-) ano, nemohli jsme to prošvihnout :-D jelikož jsem Míru opravdu nenutila jít s náma, zůstal doma, lehce se připil a když jsem dojela dom tak spal jak miminko :-) ale ta cesta do kina - autobus mi nepřijel, takže jsem čekala na další, popovezla jsem se 3 zastávky a pak doběhla na metro, který ale končilo o zastávku dřív, než jsem potřebovala, takže jsem čekala na další - no prostě jsem prošvihla začátek :-D ale je to zvláštní, většinou jede bus dřív, ale když  ho potřebujete tak prostě nepřijede (byla jsem tam o 10 minut dřív než měl jet, takže předpokládám že mi snad neujel) :-)

V neděli jsme měli naplánovaný piknik na pláži na Matosinhos :-) vyšlo nám krásně počasí, bylo sluníčko a už nepršelo jako celou sobotu předtím :-) proseděli jsme tam skoro celé odpoledne ještě se Zuzkou, Javierem a Ranseldinem :-) Míra chtěl původně na serf, ale nakonec si to rozmyslel - byl by z něj asi nasolený rampouch a stejně nebyli moc vlny :-D na pláži jsme počkali na západ slunce a pak jsme vyrazili (opět za tmy) dom :-)

A tím skončil odpočinkový víkend a mohl začít další pracovní týden...