Plná zážitků z Barcelony jsem naklusala ve středu ráno do labu...abych zjistila, že můj kolega Joel v labu nejspíš vubec nebyl a to znamená, že s prací nepohnul...takže jsem mohla začít tam, kde jsem před týdnem skončila :-( moc fajn spolupráce... Následoval běžný pracovní den, kdy jsem celý den měřila interferencce, který jsem úspěšně dodělala :-) další krok - nadatlovat všecko do excelu a udělat grafíky...holka je šikovná, umí si to zmenežovat - hotovo...výsledky poslány kolegovi a kolem půl 7 odchod domů...
Ve čtvrtek ráno dorazím a chci se poradit o dalším postupu a probrat výsledky - tak mi Celia sdělí, že ji Joel poslal výsledky, ale že na to neměla čas kouknout, tak že se na to pak můžeme podívat spolu a že prej jestli mi je taky poslal? What the fuck? Myslí MOJE VÝSLEDKY, který jsem večer před tím poslala já Joelovi (aby byl v obraze, když už v tom labu vubec není) a on se ani neobtěžoval napsat mi něco jako "Dík, přeposílám to dál?" 8-0 Tak takhle asi vypadá portugalská spolupráce...
Následovala počítací fáze - z těch grafů, který jsem tak hezky předtím vytvořila, jsem si musela u každé křivky vypreparovat rovnice a z nich pak pěkně růčo na papíře dopočítat koeficienty selektivity...grafů bylo 24 po 2 křivkách...to znamená, že jsem to dělala celý čtvrtek a pátek :-) ANO, můj vztah s panem excelem se začíná prohlubovat a řekla bych že i trochu zlepšovat :-) Vojtí by mě možná i pochválil ;-)
Ve čtvrtek jsem měla milou návštěvu v laborce :-) totiž...to si takhle počítám u svého nového stolu v koutě a najednou přijde profesorka Conceição a říká "...and we have there one czech girl from your university..." a najednou mě skrz stoly zdraví profesor Solich a profesor Wsól :-D asi jsem musela vypadat dost vykuleně :-) Profesor Solich říká: "Já jsem věděl, že tady někde budete, jen jsem si nebyl jistý kde." - no, trochu mě tím zaskočil, páč je to můj školitel na diplomku (dále jen DP) a místo na analytice mi dohodil on...no nevadí :-) jelikož to měli jako okružní jízdu (den předtím byli na univerzite v Coimbře) bylo to takové fofrové popovídání :-)
Já jsem vesele dál počítala a odpoledne se profesor Solich vrátil, aby si se mnou popovídal (nejen) o DP - hned mi bylo líp, když jsem věděla, že na mě tak uplně nezapomněl ;-) důležité poznatky - nevadí, že máte nepoužitelné nebo nebo špatné výsledky - hlavně že máte data data data, který do DP můžete použít :-) no tak třeba to nebude taková katastrofa...
A měla bych prý napsat co nejvíc tady, páč pak už těžko budu vědět, co jsem před půl rokem dělala a že až se vrátím do Čech, že budu mít spoustu jinejch věcí na starost :-) a že z nich pak těžko vymlátm nějaké další info, a budu doma...no, něco na tom asi bude...ale já ještě nemám ani čárku a vubec netuším, jak bych měla začít...vždyť já nemám ani konkrétní téma!!! Mám nějaké okruhy a přečtených asi 15 článků, ze kterých použiju možná 4 nebo 5...a už je listopad!!! Prý alespoň praktickou část...no tak nějaké výsledky by byli, ale co s tím? POMÓÓÓÓÓC!!! Ještě že nepotřebuju publikovat NOVÉ poznatky (rozdíl DP x vědecká práce), protože tímto tempem to opravdu nepůjde...
V pátek jsem došla do školy a zjistila, že jsem si zapomněla krysičku k PC doma...tak jsem po dlouhé době zapnula touchpad a ejhle - nefunguje... Už jste někdy preparovali grafy na portugalském PC? Tak dá sa...ale :-D nakonec jsme se domluvili, že si to dodělám doma v klidu na svém pc :-) a ze školy jsem tentokrát došla už kolem 3 a za světla - skoro nezvyklé... A výsledky jsem nikomu NEPOSLALA! Tak...
Víkend před námi - v sobotu jsem uklízela, prala a vařila :-) a čekala na matrac a přímotop :-D tedy na Abília, který je měl z Braganci dovést. Totiž - večer měl přiletět Míra a romantiku na kolejní posteli už máme za sebou, takže abychom se tady na měsíc pěkně vešli a vyspali, je třeba alespoň další matrac :-D no jo, stárneme... :-)
Jelikož je Portugalsko celé o tom "Kdo si počká, ten se (většinou) dočká" čekala jsem celý den :-) bylo střídavě oblačno, takže jsem místo nakupovacího odpoledne zvolila postel a filmy :-) ale bohužel jsem se nedočkala...tak jsem vyrazila po půl 10 naproti Mírovi na letiště :-) doletěl a stihli jsme i metro a bus z centra, takže jsme byli kolem 1 zpátky na bytě - a pro velké překvapení matrac ani přímotop tu nečekal...
V neděli jsem měla promítání indických fotek a vyrazili jsme na menší procházku do centra :-) abyste neřekli, že je to příspěvek bez fotek, nějaký si od Míry vypůjčím :-) prošli jsme se po centru, ochutnali portské na druhém břehu řeky a vyrazili zase dom :-) díky Sáře už máme i druhou matrac - paráda ;-)
 |
| Konečne fotka s Ponte Dom Luis I. :-) |
V pondělí pokračoval můj laboratorní maraton - po domluvě s Celií jsem vytvořila supr trupr tabulku s výsledkama a pak si opět počekala, až na mě přijde řada s konzultací :-) během toho jsem pokračovala ve čtení článků...
Tak došlo i na mě s "velkou konzultaci" výsledků s Celií, profesorkou Conceição a profesorem Albertem (doufám, že je to on, nikdy mi ho nikdo nepředstavil, ale potkávám ho v labu denně) :-) jen se mi o tom nikdo předem nezmínil... Připadala jsem si jako idiot - nepřipravená, ptali se mě na věci, který jsem dělala víc než před měsícem nebo který dělal Joel sám...něco jsem nevěděla vubec, něco jsem hledala ve svých poznámkách (ještě že jsem si to od něj opsala) a spoustu věcí řikala Celia... Konzultace anglicko - portugalsky a já jsem byla chvílema dost ztracená... Každopádně další postup má Celia poznamenaný u sebe v notýsku :-D a vypadá to, že možná celou 2 týdenní práci nepoužijeme - z toho mě asi klepne...tak já měřím, Joel posílá moje výsledky, počítám jak kokot a asi to bylo dobré k tomu, "abych si to vyzkoušela a natrénovala", jak poznamenala Celia... :-(
Odpoledne jsem měla jet s Mírou na pláž, ale jelikož konzultace skončila skoro v půl 4 a mě čekala další práce, pláž se nekonala a Míra musel jet sám ;-) mě čekala příprava dalších membrán - nejdřív navážit do 4 lahviček PVC a dát ho rozpouštět v tetrahydrofuranu... Potom navážit další součásti membrán (tentokrát budeme zkoumat, co to provede, když změníme poměr additivum / ionofor) - což mi trvalo skoro hodinu...4 různé membrány a navážky v miligramech... Pak jsem zjistila, že se mi PVC nechce dorozpustit...už mi i Míra psal, že zítra je taky den (asi už měl hlad)... Tak jsem se na to vyprdla, sbalila se a odjela dom... Ono těžko ve čtvrt na 7 večer hledat někoho, s kým se můžete poradit...
Ano, chtěla jsem být statečná...ale došla jsem domů s nákupem a taky trochu s brekem před 8 večer :-( tak už i na mě přišla podzimní depka... Byla jsem nasraná kvůli práci...kvůli tomu, že krásnej den projebu v laborce a nejspíš to bude zase k ničemu...z toho, že vlastně ani nevím, co je smyslem celý týhle šaškárny a nikdo mi to ani nepoví :-( kolega se objeví, aby mi řekl, že zase celý týden nepřijde a že mi moc děkuje za moji práci (já ale nemám na vybranou, já tu DP tady potřebuju splodit!!!) a prostě všechno špatně...
Míra mi pak poví, že jsou jiný věci, kvůli kterým můžu plakat (OK, to beru)...a že kdybych nebyla taková poctivka, tak by mě to neštvalo - no tak můžu si za to sama nebo co?
Jo, trochu mě to naštvalo...takže v úterý jsem dodělala roztoky membrán a začala zpracovávat všechny výsledky a informace do použitelné podoby - a jelikož jsem nepotkala Celii, nekonala se žádná konzultace a já šla dom...teda vlastně přijel Míra, tak jsme se prošli v zahradách co máme hned vedle školy, po cestě na bus koupili metličku (konečně!) a k večeři byli palačinky se špenátem a sýrem a bylo to vynikající!!! :-)
Ve středu jsem chtěla být v labu brzo, abych toho hodně stihla, tak jsem vstala v 8, udělala si míchaný vajíčka k snídani abych se naladila a vyrazila na bus :-) a ejhle, čekám...15 minut (nic neobvyklého), 30 minut (začíná být podezřelé, ani jeden bus ani v jednom směru)...čekají i portugalci, tak nejspíš by mělo něco přijet...po 40 minutách volám Celii - ta mi to nebere...po 45 minutách jdu domů - ještě že zastávka v mém směru je na sluníčku, jinak by ze mě byl rampouch :-D ve třičtvrtě na 10 jsem zpátky doma - Míra se nestačí divit... Celia volá zpátky, že se moc omlouvá, ale že mi zapomněla říct, že je dnes stávka, a že mi nejspíš žádný bus nepojede :-D protože oni normálně pracujou, tak ji to nenapadlo...a protože jsem to včera všecko zaspala, tak jsem o tom nevěděla :-) tak jsem si v klidu dopracovala výsledky doma a myslím, že jsme s panem excelem pokročili na další metu :-D
Čtvrtek v labu - opět články a tentokrát jsme s Celií udělali debordelizaci v elektrodách a kablíkách - potřebuju nové elektrody pro nové membrány, abych mohla kalibrovat a měřit jak divá :-) čas mi běží... Myslím, že by ze mě měl Žoužlik radost, jak bravurně už si okroužlávám kablíky a testuju je voltmetrem, jestli vubec fungujou :-)
V pátek (tedy dnes) jsem začala nakapávat membrány na funkční elektrody, které jsme našli včera ;-) hurá, v pondělí bude práce...a po obědě jsme s Celií připravili nové elektrody - to vám ještě popíšu, páč to bylo takové kreativní :-D naše elektrody nejsou nijak složité - je to plastová trubička, na jednom konci je nacpaná směs grafitu s pryskyřicí a tužidlem a z něj vede kablík, na druhém konci je připevněný kablík a na konci kablíku koncovka, aby se dal spojovat s dalšími kablíky a měřidly :-)
Tak tedy postup práce - nejdřív jsme si připravili nové plastové tyčky na budoucí elektrody tak, že jsme nařezali jednu dlouhou. V jedné místnosti je stůl, na kterým je svěrák (ale nejní k němu přišroubovanej) a pilka, kterou jsme to celé upilovali :-D no chvílema dost komické... Pak jsme navážili Araldit a tužidlo a k tomu přidali grafit a všecko jsme to smíchali...a pak jsem to já v rukavicích žmoulala jako modelínu, aby to mělo správnou konzistenci. Potom Celia do každé trubičky strčila skleněnou tyčinku a na konec nacpala kousek téhle supr-trupr hmoty. Poslední krok bylo zastrkat funkční kablíky do grafitu na koncích elektrod - ale jen tak, aby byl kontakt a měděný drát nelezl ven (to je pak elektroda nefunkční). Postupně jsme naše nová miminka uložili na papír a běda tomu, kdo se jich dotkne dřív než za 48 hodin!!! Tomu ty pracky ustřelím!!!
Teď už jsem doma, Míra pracuje a já jsem dopsala Barcelónské příspevky a končím i tento... Doufám, že konečně potěším i ty, kteří čekají nějaký pláč a smutek :-) tož mějte se jak chcete, my jdem dělat bramboráky! :-)
A jedna sentimentální na konec...
Žádné komentáře:
Okomentovat