Papírovací týden aneb bez kopie pasu a fotky nikam nelez!

Papírovací maraton zdaleka nebyl u konce. V úterý jsme vyrazili na naši fakultu, protože po tom, co jsme se zaregistrovali v centrální kaceláři rektorátu, čekala nás ještě další registrace na naší fakultě :-) Ále zjistili jsme, že je tam fronta jak na banány :-) ptali jsme se, jestli máme čekat v této frontě - prý ano - tak jsme si vzali lísteček s číslem a vyrazili na kafčo...o 2 hodiny později jsme zjistili, že jsme ve špatné frontě a poslali nás k vedlejšímu okýnku :-D tahle totiž byla pro místní studenty, ne pro Erasmus...ale naštěstí bylo druhé okénko zrovna otevřené a před námi bylo asi jen 5 Brazilců :-) po tom, co nám chtěla Lucilia před nosem zavřít přepážku, rozhodla se, že to ještě zvládne (asi jsme už vypadali fakt zoufale) :-) vyplnili jsme papíry, zase si okopčila pas, nechala si tam 2 eura za pojištění a všechny ty papíry a ještě jsme museli doposlat fotky (v manuálu nepsali připravte si 10x kopii pasu a fotky pro každou příležitost) :-D

Během čekací pauzy jsme stihli kafčo a registraci na (nejspíš) městském úřadě v Portu - protože pokud se po EU pohybujete déle jak 3 měsíce, musíte se zaregistrovat :-D a budou chtít (pro velký úspěch) kopii pasu a poplatek 15 euro :-D a tak jsme se Zuzkou zaregistrovaný...máme to na 5 let :-)

Pak jsme vyrazili pro měsíční jízdenku na MHD...tam jsme si vzali další lísteček, lidí tam bylo jak...no hodně! A k tomu jsme zjistili, že ten papír co jsme odevzdali při registraci na Farmačce potřebujeme s sebou, aby nám vydali studentskou lítačku ;-( tak jsme vzdali čekání a jeli domů...

Ve středu jsme vyrazili dopoledne na rektorát, zda by nám nemohli dát kopii toho papíru - nemohli, neměli jsme jim ho prý na Farmačce nechávat :-D ale máme si zajít znovu na fkultu a že tam buď mají spešl formulář na žádost o lítačku a nebo ať nám udělají kopii toho, co si nechali. Naštěstí bylo zázračné okénko opět otevřené :-D Lucilia s námi vyplnila portugalský formulář a my jsme šli na zastávku metra Casa da Musica - kde jsme si vzali další lísteček a čekali až na nás přijde řada...dali jsme si sváčo-oběd a kafčo a po hodince a půl jsme přišli opět na řadu :-) paní hovořila anglicky (jupííí!), ale problém - kopie pasu opět NEMÁME! Takže jsme vyplnili co bylo potřeba, paní nám připravila andante gold card a po tom co jsme přes ulici sběhli okopčit pasy, dostali jsme lítačky - huráá huráááá :-)

Ze zastávky Casa da Musica jezdí free bus do nákupního centra, kde je mimojiné IKEA :-) tam jsme strávili celé odpoledne...nakoupili jsme nějaké to oblečení (potřebovala jsem ty kraťasy :-D ) a Zuzka botky a nějaké další drobnosti pro zůtulnění pokojíků :-) když jsme se vraceli s květinama a dalšíma proprietama, vypadali jsme v autobuse jako dva blázni - všichni ostatní si totiž vezli taštičky z obchůdků...né půl pokoje z IKEY :-)

Ve čtvrtek jsme se sešli s kamarádkou od Filipa a Ruiho, kteří u nás byli vloni v zimním semestru na Erasmu v Hradci :-) Lili je hrozně maličká (průměrná portugalská výška je rozhodně někde jinde než česká), ale moc milá. Vzala nás na oběd, kde jsem poprvé ochutnala portugalskou polívku - tady je to tradiční, nepamatuju si název, taková zeleninová se zelím a bramborama. Podávají 2 varianty - rozmixovaná a nerozmixovaná :-D na závěr jsme si dali kafčo - ale to nemá s naším českým kafem nic společnýho. Mají portugalskou variantu velikosti asi 3 až 4 loků, který je silný, ale s dostatkem cukru se dá vypít :-) další varianty jsou s mlékem (většinou pro turisty, kteří nechtějí běhat jako radioaktivní rybičky) a různých velikostí hrnečků :-) káva je brazilská a je fáááákt vynikající - nová závislost? :-)

Další naše zastávka byla v zahradách Palacio de Cristal, kde je takové monstrum, co je nejspíš stadion (vevnitř mi to připomínalo zimák bez ledu). Tam bylo jakési uvítání prváků - takže jsme zase vystáli frontičku a když jsme se dostali dovnitř a řekli jsme, že jsem Erasmus students, poslali nás sednout si - akorát jsme stihli projev děkana v portugalštině a pak zkrácenou verzi pro ostatní zahraniční studenty abychom si to užili a že nám přeje hodně štěstí :-) následovala menší frontička u "Erasmus stánečku", kde nám dali na uvítanou trička :-)

Palacio de Cristal

Jo a málem bych zapomněla na ukázku tradičních tanců - pánský soubor v krojích, s kapelou a tyčema a kastanětama :-) vééélkýýý zážitek...ještě venku před budovou :-) když ze sebe udělali pyramidu a jeden z nich se začal připravovat na skok, jen jsem prohlásila: "Chceš vidět chlapa v sukni jak si rozbije hubu?" což v Zuzce zanechalo hluboký zážitek... :-

"Chceš vidět chlapa v sukni jak si rozbije hubu?"

Prošli jsme se po zahradách, dali si zmrzku, pokochali se výhledem na řeku Douro a v odpoledním sluníčku se vydali zpět domů :-)

Zahrady a výhled na řeku Douro